V souladu s provedenými statistickými průzkumy zdraví společností industrializovaných zemí už není vysoký krevní tlak spojován s obezitou. Jde o onemocnění, které se nevyhýbá dokonce ani štíhlým osobám. Oficiálně, ve vztahu k celkové populaci, má vysoký krevní tlak 25% lidí ve věkovém rozpětí od 20 do 60 let. Tento počet dramaticky stoupá mezi osobami staršími 70 let. Jedná se o ve své podstatě zákeřné a životu nebezpečné onemocnění, které je dnes zaznamenáváno také mezi dětmi. Předpokládá se, že v Polsku z důvodu vysokého krevního tlaku v současnosti trpí cca 8 mil. lidí. Nekontrolovaný vede nevyhnutelně k infarktu, krvácení do mozku, předčasnému zničení nebo oslabení stěn tepen a cév. Není pravdivý obecný názor, že vysoký krevní tlak lze kontrolovat pouze farmakologicky. Lze ho také kontrolovat, a to nesmírně účinně, správně zvoleným jídelníčkem a doplňováním chybějících výživných látek. K tomu ale musí docházet paralelně s odstraněním toxických zátěží (obzvláště těžkých kovů), stresu a fyzické stagnace.
Čím tedy začít, pokud bychom chtěli krevní tlak kontrolovat právě takto?
Především uznáním skutečnosti, že každý z nás je jiný a z tohoto důvodu každý z nás vykazuje jinou intenzitu a druh toxických zátěží. Jiná je také naše potřeba jednotlivých výživných látek.
Pokud chceme poznat vlastní biochemické potřeby, musíme se podívat dovnitř buněk, dovědět se, co jim vadí a co schází. Musíme změnit myšlení a spolu s tím na chvilku zapomenout na krevní testy. Krevní testy nám nejsou schopny přinést odpovědi na otázky, jaké výživné látky naše buňky opravu potřebují, nebo jaký je charakter jejich toxické zátěže. Z tohoto důvodu je vyšetření krve subjektivní.
Co bychom měli v souvislosti s tím dělat?
Naši cestu dovnitř buněk musíme začít analýzou měkké tkáně, jako jsou např. vlasy. Jiné východisko nemáme. Technologie vyvinutá za tímto účelem, léta používaná v nejprestižnějších světových laboratořích, se jmenuje spektrografie nebo, přístupněji, elementární analýza vlasu. Právě díky ní dnes můžeme přesně definovat „neznámé“ faktory, které se mohou ukázat být hledanou příčinou nejen vysokého krevního tlaku, ale také jiných onemocnění.
Co bychom ještě měli vědět o EAV?
Než se rozhodneme hledat „neznámé“ choroboplodné faktory, ujistěme se, v jaké laboratoři chcete nechat vyšetření provést. Jde o vážné rozhodnutí, protože nejdůležitější je zde přesnost vyšetření. To stejné můžeme prohlásit o interpretaci výsledků, na níž přece závisí zdraví prospěšné pokyny, které mají za účel přivést náš organismus do rovnováhy. Podle mě je nejlepší volbou laboratoř LifeLine Diag z Těšína, s níž mám to potěšení spolupracovat. Tím, co mě přesvědčilo, je nejvyšší kvalita vybavení, což se přímo podílí na spolehlivost a důvěryhodnosti výsledku.
Předpokládejme, že se chceme vydat právě touto cestou. V takovém případě se další otázka přímo nabízí.
Co si počít s farmakologickou kontrolou tlaku?
Je samozřejmé, že v kontrole krevního tlaku má farmakologie své místo (obzvláště když jeho úroveň představuje 160/100 nebo více). To ale neznamená, že léky používané k tomuto účelu, zaručují ochranu před infarkty, krvácením do mozku nebo před roztržením stěny tepny.
Jak máme chápat měření krevního tlaku?
- Ideální krevní tlak je vždy 120/80.
- Nad 120/80 ale pod 140/90 se označuje jako lehce zvýšený tlak.
- Zvýšený tlak v rozpětí 140/90 – 155/95 se popisuje jako normálně vysoký. “Osoby, které vykazují tlak tohoto typu, by neměly být léčeny farmakologickými přípravky”. Jinými slovy jde o to, že tyto léky mohou vyvolat závažnější vedlejší účinky, než zvýšený krevní tlak na této úrovni. A co mají dělat osoby, které vykazují lehce zvýšený tlak? Jak tvrdí výše citovaní kardiologové, v jejich případě nepřinášejí standardní léky žádný užitek (European Society For Hypertension and the European Society of Cardiology -2013). V zásadě se užívají kvůli snížení počtu infarktů a krvácení do mozku. Ne dosti na tom, že jejich působení je v tomto případě žádné nebo přinejmenším pochybné, vyvolávají stále, podle přesvědčení odborníků, vedlejší účinky s hrozivějšími dopady.
Výše uvedená rozpětí krevního tlaku jsou nejčastěji vyvolána změnami v tepnách nebo stresem. Absolutně to neznamená, že vysoký krevní tlak nemohou vyvolat jiné, mnohem závažnější příčiny (viz níže).
Závěrem. Pokud se zásah léky u výše popsaných případů nedoporučuje, vůbec to neznamená, že pro osoby s tlakem pod 160/100 neexistuje záchrana. Určení příčin vysokého krevního tlaku a jejich náprava může být účinným řešením. Ukazuje se, že v poměrně málo případech musí být léky kontrolující krevní tlak podávány dlouhodobě, a to jen v případě, kdy si jiné metody nebyly schopny s kontrolou tlaku poradit. - Vysoký krevní tlak (nad 160/100) je vážná věc, jejíž zlehčování se nevyplácí. V takovýchto případech se obzvláště doporučuje návštěva lékaře. Jak nás přesvědčují nezávislé výzkumy, téměř každý případ vysokého krevního tlaku má biochemické pozadí. Kardiologové, kteří se neponoří do biochemie pacienta, nemohou určit kořeny problému. Právě to je důvod vzniku pojmu „primární vysoký krevní tlak“, tedy s neznámým podložím, který se rozvíjí léta.
- Existuje ještě sekundární vysoký krevní tlak, který se vyskytne náhle a jeho měření je obvykle vyšší než u primárního vysokého krevního tlaku a má konkrétní pozadí. Tento druh zvýšeného krevního tlaku se týká cca 90% všech „vysokotlakařů“.
Dobrou zprávou pro „vysokotlakaře“ je, že biochemické pozadí jejich zvýšeného krevního tlaku můžeme úspěšně určit při analyzování chemického složení vlasu (EAV – elementární analýza vlasu), kdy můžeme jako na dlani vidět potencionální příčiny problému a tendence už na buněčné úrovni.
Příklady „neznámých“ příčin vysokého krevního tlaku.
- Psychický stres kvůli zatížení a / nebo nedostatečnosti nadledvin.
- Záněty v tepnách vyvolané např. alergií „na něco“, přítomností toxických látek, léků nebo nedostatkem konkrétních vitaminů, aminokyselin a minerálů.
- Spasmy tepen vyvolané hyperaktivitou nadledvin nebo nedostatkem mědi, hořčíku a vápníku.
- Zatížení těžkými kovy, např. arzénem, olovem, rtutí, hliníkem nebo kadmiem.
- Křehkost a nepružnost tepen obvykle vyvolaná nedostatkem zinku, nadměrným množstvím vápníku, mědi a přítomností těžkých kovů.
- Nadbytečné usazování vápníku na stěnách tepen, což může vyvolat uzavření jejich průřezu (restenózu) a jejich tvrdnutí. V tomto případě je vyžadováno větší úsilí na straně srdce (zvýšení tlaku) za účelem protlačení krve přes omezenou průchodnost tepny. Frekvenci výskytu výše uvedeného problému posiluje nedostatek zinku, hořčíku, draslíku, mědi, vitaminu C a E a přítomnost těžkých kovů (např. kadmia, hliníku, rtuti) v organizmu.
- Nedostatečnost ledvin. Toxické látky, obzvláště těžké kovy, se akumulují také v ledvinách, což znemožňuje regulovat v organizmu hladinu vody a, což s tím souvisí, hladinu sodíku. Tento častý důvod zvýšeného krevního tlaku je obvykle nemožné identifikovat na úrovni vyšetření krve, které i přes evidentní problém s ledvinami (sodík/draslík) často vykazuje jejich plnou funkčnost. Omyl tohoto typu je v případě biochemického vyšetření vlasů vlastně nemožný.
- Poruchy činnosti štítné žlázy (produkce nadměrného množství tyroxinu – hormonu štítné žlázy). Pro nápravu tohoto problému je minimálně nezbytné hodnocení biodosažitelnosti zinku, selenu, manganu a mědi.
Shrnutí
Zvýšený krevní tlak je, stejně jako každé jiné onemocnění, výsledkem sledu událostí, které vyvolávají tzv. „stresory“ (pro organismus nežádoucí toxické látky) a nedostatky tzv. „preventorů“, tedy látek antagonistických k „stresorům“ (minerály, vitaminy, aminokyseliny apod.). K čemu za této situace dochází? Pokud ty první dominují nad těmi druhými, stává se provedení zdraví prospěšných biochemických procesů nemožným. Znamená to, že se místo o zdraví mluví o nemoci. Včetně vysokého tlaku. Důležité je, nepřistupovat ke zvýšenému krevnímu tlaku jako k události probíhající svou vlastní cestou, ale jako k události, která má své místo v komplikovaném lidském organismu. Organismu, v němž se kondice jednoho orgánu přímo podílí na kondici jiných orgánů. Jinými slovy, stejně jako nejde řešit stav štítné žlázy bez hodnocení stavu jater a nadledvin, nelze léčit zvýšený krevní tlak bez zohlednění příčin, které ho vyvolaly a které leží mimo oběhovou soustavu. Elementární analýza vlasu tvoří nástroj, který může s vysokou přesností uvést příčiny vysokého krevního tlaku. Spolu s dotazníkem týkajícím se prostředí představují dokonalý pár, který lékařům a dietetikům umožňuje pozorovat „neznámé“ příčiny, za nimž se schovává každé onemocnění, včetně vysokého krevního tlaku.
Vypracoval: dietetik Jerzy Maslanky